Původ: V roce 1941 objevili v Číně les opadavých dřevin druhu, o němž se tvrdilo, že vymřel v třetihorách (70 mil. let). V roce 1949 američtí botanici nasbírali semena těchto rostlin v Číně a rozdali je mezi nejvýznamnější botanické zahrady. Odtud se dostaly do dalších měst. Jeden z nejvzácnějších stromů v Hamzově arboretu. Otisky nalezeny ve fosiliích. Jméno odvozeno od slova meta, tzn. strom příbuzný sekvoji. Výška 7 m.
DOUGLASKA TISOLISTÁ - PSEUDOTSUGA MENZIESII
Původ: Severní Amerika - pacifická oblast od Oregonu po Kalifornii, v Evropě se pěstuje od roku 1827. Průběžný kmen s široce kuželovitou korunou, kterou tvoří vodorovně odstávající, nepříliš silné větve s křehkým dřevem. Šišky mají nápadné trojčité dlouze vyčnívající šupiny.
DOUGLASKA SIVÁ - PSEUDOTSUGA GLAUCA
Původ: Západní část Severní Ameriky, u nás od roku 1910. Strom s úzce kuželovitou korunou, rozpraskanou, šupinovitě odlupující se borkou a modravými nebo šedozelenými jehlicemi. Vzhledem k pomalému růstu je tato dřevina pro lesní hospodářství nevhodná.
SMRK ZTEPILÝ - PICEA ABIES
Původ: Střední a jihovýchodní Evropa - pěstuje se po staletí. 25 - 30 m vysoké stromy s průběžnými kmeny, z nichž přeslenovitě vyrůstají jednotlivá patra kuželovité koruny. Pupeny smrku jsou suché, nesmolnaté. Jehlice blíže k vrcholu vyrůstají do všech stran, na vnitřních a spodních větvích jsou dvouřadě uspořádané. Jedna z nejdůležitějších evropských hospodářských dřevin.
SMRK ENGELMANUV - PICEA ENGELMANNII 'GLAUCA'
Původ: Jihozápadní část Severní Ameriky, v Evropě od roku 1862. Strom s kuželovitou, hustě větvenou korunou. Jehlice po rozemnutí nepříjemně zapáchají. Perspektivní dřevina pro území se znečištěným ovzduším.TIS ČERVENÝ - TAXUS BACCATAPůvod: Evropská domácí dřevina - pěstuje se odpradávna. Malý strom s jedním nebo více kmeny a s hustou vejčitou až rozkladitě klenutou korunou. Chráněný, dvoudomý. Samičí exempláře mají semena obalená červeným míškem. Směs alkaloidů (taxinů) v „plodech" je prudce jedovatá.
SMRK PICHLAVÝ - PICEA PUNGENS
Původ: Severní Amerika - pěstuje se od roku 1850. Strom s průběžně silným kmenem a přeslenovitě vyrůstajícími větvemi. Čtyrhranné jehlice jsou velmi tuhé, ostře pichlavé. Vyrůstají do všech stran. Smrk odolný emisím, nejčastěji se pěstují různé stříbřité kultivary, tzv. stříbrné smrky. Šišky světle béžové, převislé, šupiny nápadně vlnité.
MODŘÍN OPADAVÝ - LARIX DECIDUA
Původ: Domácí evropská dřevina, patří mezi opadavé jehličnany. 25 m vysoké stromy s hrubě rozpraskanou borkou. Větve vyrůstají v pravidelných přeslenech. Na prodlužovacích větévkách vyrůstají jehlice jednotlivě střídavě postavené, na zkrácených větévkách vyrůstají v typických svazečcích. Šišky přisedlé, vejcovité, dlouho vytrvávající na větvích.
BOROVICE ČERNÁ - PINUS NIGRA
Původ: Jižní Evropa. Je to 26 m vysoký strom. Korunu má nepravidelně rozložitou s oblým deštníkovým vrcholem, borka tmavě šedá až šedočerná (odtud jméno), dlouhé jehlice jsou ve svazečku po dvou.
BOROVICE VEJMUTOVA - PINUS STROBUS
Původ: Atlantská část Severní Ameriky - pěstuje se od roku 1705. Statný, 26 m vysoký strom. Koruna nepravidelná, vzdušná, široce rozložená. Má jemné dlouhé jehlice, které vycházejí po pěti z jednoho místa (tím se liší od borovice jiných sekcí). Ze šišek neustále roní pryskyřice.
BOROVICE JEFFREYOVA - PINUS JEFFREYI
Původ: Pacifická oblast Severní Ameriky v Oregonu a Kalifornii. Strom vysoký 7 m. Jehlice jsou řídké, až 23 cm dlouhé, silné, špičaté, po třech ve svazečku. Pryskyřice má „pomerančové" aroma. Šišky jsou vejčitě kuželovitě, krátce stopkaté, až 0,5 kg těžké.
JEDLE KAVKAZSKÁ - ABIES NORDMANNIANA
Původ: Kavkaz, severovýchodní Turecko - pěstuje se od roku 1806. 20 m vysoký strom s úzce kuželovitou, ve stáří válcovitě zaoblenou korunou a s přeslenitě uspořádanými větvemi. Jehlice jsou 20 - 35 mm dlouhé, svrchu směřují do všech stran a ke špičce větvičky, zespodu jsou rozdělené do dvou stran. Zespodu mají dva nevýrazné bělavé proužky.
JEDLE OJÍNĚNÁ - ABIES CONCOLOR
Původ: Pacifická oblast Severní Ameriky - pěstuje se od roku 1872. 23 m vysoký strom s kuželovitou korunou s průběžným silným kmenem a se světle šedou hladkou borkou s pryskyřičnými puchýřky. Větve v přeslenech rovnovážně odstávají, starší jsou skloněny k zemi.
CYPŘIŠEK LAWSONŮV - CHAMAECYPARIS LAWSONIANA
Původ: Pacifická část Severní Ameriky - pěstuje se o roku 1854. Vysoký strom s hnědočervenou měkkou borkou. Olistěné větévky jsou ploché, listy šupinovité, vodorovně nebo střechovitě orientované. Šišky drobné, kulovité, šupiny se mírně rozestupují.
Původ: Japonsko. Středně vysoký strom pěstovaný v řadě kultivarů, mnohé v tzv. juvenilních podobách s listy jehlicovitými (např. cv. Plumosa). Původní druhy - celé listy šupinaté.
CYPŘIŠEK NOOTECKÝ - CHAMAECYPARIS NOOTKATENSIS
Původ: Severní Amerika, západní pobřeží (ostrov Nootca - odtud také název). Středně vysoký jehličnatý strom se šupinatými listy označovaný někdy také jako cypřišek nutecký nebo nutka. Pěstuje se mnoho kultivarů.
JEDLOVEC KANADSKÝ - TSUGA CANADENSIS
Původ: Severní Amerika - pěstuje se od roku 1736.20 m vysoký strom s jemným, do plochy uspořádaným jehličím, vespod s bělavými proužky. Šišky drobné (asi 2 - 3 cm).
ZERAV ZÁPADNÍ - THUJA OCCIDENTALIS
Původ: Východní část Severní Ameriky - pěstuje se od roku 1536. Nejrozšířenější severoamerická dřevina v Evropě. Středně vysoký strom se štíhlou kuželovitou a hluboko zavětvenou korunou. Šupinovité listy jsou matně zelené bez jakékoli bělavé kresby. Větévky po rozemnutí charakteristicky voní.
JALOVEC ČÍNSKÝ - JUNIPERUS CHINENSIS Původ: Severovýchodní Čína - pěstuje se od 19. století, nejčastěji v různých kultivarech. Bývá k němu přiřazován často pěstovaný kultivar J. x MAEDIA PFITZERIANA. Tenké výhony mají olistění dvojího druhu: jehlicovité a šupinovité. Kultivary bývají často keřovité.
hovor s přepisem řeči
+420 469 648 111, +420 469 648 147 