Pomocí hipoterapie zmírníme svalové napětí, zlepšíme ovládání motoriky, trénujeme stabilitu, rovnováhu a zavádíme správné pohybové stereotypy, nacvičujeme chůzi, hlavně přenos váhy z nohy na nohu, zapojujeme do motorického vzoru část těla opomíjenou CNS, zpevňujeme svalový korzet. Pohyb hřbetu koně je přenášen na jezdce-pacienta ve třech osách - frontální, sagitální i horizontální - i při naprosté pasivitě pacienta. Současně tímto pohybem dochází k rotačnímu kontrapohybu pletence ramenního a pánevního, tj. jde-li kůň levostrannými končetinami, levý bok jezdce rotuje vpřed a současně i pravé rameno - tedy jak frekvence, tak pohyb obou pletenců odpovídá pohybovému stereotypu chůze člověka. Protože pohyb koně je symetrický, je i pohyb pacienta na koni symetrický. Aby byl efekt co největší, je nutné, aby pacientovo těžiště bylo ve vertikále s těžištěm koně.
Děti mohou absolvovat čtyři lekce týdně a dospělí pacienti jednu až tři lekce týdně po dobu pobytu v léčebně. Za příznivého počasí jezdíme v jírovcové aleji, kde využíváme dlouhé rovné linie stromů k ježdění po vlnovce a drobných terénních nerovností k vychýlení těžiště pacienta z vertikál. Za špatného počasí využíváme k hipoterapii jízdárnu. Zde oživujeme dětem cvičební hodinu hrou s míčem, jízdou přes kavalety. Pro dítě je kůň silnou motivační vzpruhou, dodává sebevědomí a obohacuje jej o nové prožitky.
Historie slova Hipoterapie pochází z řeckých slov hippos - kůň a therapy - léčba, tento termín označuje léčebnou jízdu na koni. Hipoterapie se v Čechách provozuje od druhé poloviny osmdesátých let. Mezi prvními byla na počátku osmdesátých let rehabilitační pracovnice léčebny paní Helena Lewitová. V roce 1991 byla z popudu MUDr. Lii Frantalové a MUDr. Václava Volejníka, CSc. založena Česká hiporehabilitační společnost a v roce 1994 bylo její sídlo z Luže přemístěno do Prahy. Léčebna se stala jedním z prvních zařízení, která začala tuto rehabilitační metodu aktivně používat.
hovor s přepisem řeči
+420 469 648 111, +420 469 648 147 