Původ: Jižní Evropa. 26 m vysoký strom. Korunu má nepravidelně rozložitou s oblým deštníkovým vrcholem, borka tmavě šedá až šedočerná (odtud jméno), dlouhé jehlice jsou ve svazečku po dvou.
SMRK ZTEPILÝ - PICEA ABIES
Původ: Střední a jihovýchodní Evropa - pěstuje se po staletí. 25 - 30 m vysoké stromy s průběžnými kmeny, z nichž přeslenovitě vyrůstají jednotlivá patra kuželovité koruny. Pupeny smrku jsou suché, nesmolnaté. Jehlice blíže k vrcholu vyrůstají do všech stran, na vnitřních a spodních větvích jsou dvouřadě uspořádané. Jedna z nejdůležitějších evropských hospodářských dřevin.
MODŘÍN OPADAVÝ - LARIX DECIDUA
Původ: Domácí evropská dřevina, patří mezi opadavé jehličnany. 25 m vysoké stromy s hrubě rozpraskanou borkou. Větve vyrůstají v pravidelných přeslenech. Na prodlužovacích větévkách vyrůstají jehlice jednotlivě střídavě postavené, na zkrácených větévkách vyrůstají v typických svazečcích. Šišky přisedlé, vejcovité, dlouho vytrvávající na větvích.
JAVOR KLEN - ACER PSEUDOPLATANUS 'ATROPURPUREUM'
Původ: Původní druh je přirozená dřevina středoevropských hor. Kultivar „Atropurpureum" je zahradní kultivar s nápadně nachovými ruby listů. Patří mezi nejkrásnější původní evropské stromy. Jeho vzhled je majestátní. Borka šupinovitá, tmavošedá, se světlejšími místy, v mnohém připomíná platan. Žlutozelené květy rozkvétají v dlouhých převislých latách, křídla dvounažek zhruba 3 cm dlouhá spolu svírají zpravidla ostrý úhel. Strom je vysoký 19 m.
LÍSKA TURECKÁ -CORYLUS COLURNA
Původ: Jihovýchodní Evropa, pěstuje se asi od roku 1582. Vzrostlé dva stromy při vchodu do jídelny pacientů s jehlancovitou korunou a rovnovážně odstávajícími spodními větvemi. Listy mají až 4,5 cm dlouhé řapíky, okrouhlé až široce podlouhlé čepele na okraji dvakrát pilovité a nepravidelně zubatě laločnaté. Oříšky má tvrdší než líska obecná.
MAGNOLIE SOULANGEOVA - MAGNOLIA X SOULANGEANA
Původ: Zahradní kříženec vzniklý v roce 1820 (Magnolie denudata x liliiflora) ve francouzských školkách. U nás od roku 1844. Šest metrů vysoký opadavý strom nápadný svými dekorativními květy, které rozkvétají ještě před olistěním.
JEŘÁB MUK - SORBUS ARIA
Původ: Evropa - slunné lesy nebo houštiny. Vykazuje velké bohatství forem. Pro své plstnatě a vlnitě chlupaté listy je hojně vysazován podél silnic či dopravních tepen v otevřené krajině, protože chlupy filtrují prach. Drobné plody - malvice jsou v časném podzimu pro svou hnědavou barvu ptáky a veverkami jen málo vyhledávány. Zůstávají proto na stromech až do sklonku roku.
BUK LESNÍ ROHANŮV - FAGUS SYLVATICA 'ROHANII'
Původ: Čechy - Turnov. V roce 1894 získán sychrovským zahradníkem Maškem jako kříženec buku lesního „červenolistého" a „dubolistého" (cv. Quercifolia). Výška 23 m. Po většinu vegetační sezóny červenolistý.
BUK LESNÍ - FAGUS SYLVATICA
Původ: Západní, střední a jižní Evropa. Jedny z nejhezčích evropských stromů. Tvoří čisté porosty - bučiny. Od ostatních stromů je na jaře snadno poznáme podle dlouhých pupenů. Proti světlu je vidět hustě stříbřitě chlupatý okraj listu.
BUK LESNÍ ČERVENOLISTÝ - FAGUS SYLVATICA 'PURPUREA'
Původ: Tzv. měděný buk objevený v přírodě v jižních Alpách. Výška 27 m, obvod kmene = 80 cm.
BŘÍZA BĚLOKORÁ - BETULA PENDULA
Původ: Evropa. Pro svou papírovině se odlupující bílou „kůru" je jedním z nejnápadnějších stromů vůbec.Pěstuje se od pradávna. Je ekologicky velmi plastická, roste na suchých i podmáčených místech. U některých jedinců jsou větve vyšších řádů pevné a směřují šikmo vzhůru, u jiných jsou naopak jemné a ochablé a pak většinou převislé.
JEŘÁB PTAČÍ - SORBUS AUCUPARIA
Původ: Evropa - pěstuje se po staletí. 20 m vysoký strom s nepravidelnou korunou, ve stáří brázditou borkou. Větve a letorosty jsou červenohnědé, sivě ojíněné. Pupeny hedvábně chlupaté. Listy jsou opadavé, střídavé, 9 - 17 ti četné, lístky v nich jsou přisedlé, podlouhle eliptické. Květenství chocholičnatá, mnohokvětá - nepříjemně voní.
PLATAN JAVOROLISTÝ - PLATANUS HISPANICA
Původ: Není jednoznačný - současná botanika se přiklání k názoru, že jde o potomka vyhynulého třetihorního evropského druhu, starší názory soudily, že jde o potomka platanu východního a západního. 20 m vysoké, statné stromy s širokou korunou. Borka šupinovitá, výše vícevrstevnatá. Listy opadavé, střídavé, dlouze řapíkaté. Plody - oříšky v kulovitých plodenstvích mají na bázi věnce tuhých chlupů, které se při dozrávání uvolňují a mohou způsobit alergické záněty očních spojivek.
PĚNIŠNÍK - RHODODENDRON
Původ: Mnohonásobný kříženec mezi evropskými a severoamerickými druhy. Několik set druhů kultivarů po celém světě.
TIS ČERVENÝ - TAXUS BACCATA
Původ: Evropská domácí dřevina - pěstuje se odpradávna. Malý strom s jedním nebo více kmeny a s hustou vejčitou až rozkladitě klenutou korunou. Chráněný, dvoudomý. Samičí exempláře mají semena obalená červeným míškem. Směs alkaloidů (taxinů) v „plodech" je prudce jedovatá.
MUCHOVNÍK VEJČITÝ - AMELANCHIER OVALIS
Původ: Evropa. Vzpřímeně rostoucí strom, vzdušně stavěný. V době květu působí většinou ještě „lehčeji", i když jejich koruna je hustší. Plod je malá malvička, velikosti hrachu. V době květu nebo podzimního vybarvení je vhodnou velmi nápadnou solitérou, proto bývá často využíván v zahradnické architektuře.
JASAN ZTEPILÝ - FRAXINUS EXCELSIOR 'DIVERZIFOLIA PENDULA´
Původ: Odchylka od původního druhu, listy jednoduché, vzrůst převislý. 16 m vysoký strom s rozložitou korunou a šedočernou, podélně mělce rozbrázděnou borkou. Množí se roubováním.
JAVOR BABYKA - ACER CAMPESTRE
Původ: Evropa, západní Asie. Mohutné keře nebo malé rozložité stromy s více kmeny, koruna je okrouhlá, bohatě větvená, dvounažky vzájemně v tupém úhlu. V kultuře se pěstuje odpradávna. Je to častá složka smíšených lesů, vlhkých luhů. Jazyková zvláštnost: javor babyka získal své jméno pro přirovnání tvaru kmene k zádům shrbené stařenky, babičky. Z tohoto důvodu by se tedy ve slově babyka mělo psát měkké i. Jazykozpytci slovo upravili a přidali do vyjmenovaných slov, proto se dnešní podoba tohoto slova píše s tvrdým y.
JILM DRSNÝ - ULMUS GLABRA
Původ: Roste v celé Evropě. Jsou hojně vyhynulé po epidemiích houbového onemocnění grafiózy. Má širokou nepravidelně rozkladitou korunu, dlouho hladkou kůru později rozpraskanou, čepel listu je asymetrická. Plody široce eliptické až obvejčité, nažky s blanitým lysým lemem.
LÍPA SRDČITÁ - TILIA CORDATA
Původ: EvropaOpadavé listy jsou střídavě postaveny, okrouhle srdčité, drobné, 5 - 7 cm velké, na obvodu pilovité. Kvete v červenci jako poslední z lip. Dlouze stopkaté vidlany tvoří 3 - 15 květů srostlých s blanitým listenem, dlouhým 5 - 8 cm a sloužícím jako létací aparát. Vonné běložluté květy jsou oboupohlavné, pravidelné.
DUB LETNÍ - QUERCUS ROBUR
Původ: Celá Evropa - pěstuje se odnepaměti. 23 m vysoký statný strom s mohutnou, široce rozkladitou korunou. Kůra černavá, hrubě podélně brázditá, velmi pevná. Opadavé střídavé listy jsou obvejčité, zpeřeně laločnaté. Plody jsou válcovité nažky - žaludy sedící mělce v přitiskle šupinovité číšce na dlouhé stopce. Duby jsou symbolem síly a nezlomnosti pro svou houževnatost a tvrdost dřeva i vysoký věk, jehož se dožívají.
HABR OBECNÝ - CARPINUS BETULUS 'PENDULA'
Původ: Kultivar cca z 19. století. Liší se od původního druhu převislým vzrůstem. 13 m vysoký strom s jedním průběžným kmenem a velkými kosterními větvemi. Borka je hladká, tmavošedá se světlejšími vzájemně propojenými hladkými pruhy („blesky").
JASAN ZTEPILÝ - FRAXINUS EXCELSIOR 'DIVERZIFOLIA PENDULA'
Původ: Odchylka od původního druhu, listy jednoduché, vzrůst převislý. 16 m vysoký strom s rozložitou korunou a šedočernou, podélně mělce rozbrázděnou borkou. Množí se roubováním.
JÍROVEC MAĎAL - AESCULUS HIPPOCASTANUM
Původ: Balkán, přirozený areál severní Řecko, u nás od roku 1562 nebo 1576. Široce rozložitý strom nazývaný též „koňský kaštan". Kmen bývá průběžný, brzy přecházející v silné kosterní větve. Vstřícné velké listy jsou dlanitě složené, nejčastěji sedmičetné, řapíky bývají často až 20 cm dlouhé. V posledních deseti letech stromy v kultuře trpí houbovitými chorobami, hnilobami a klíněnkou jírovcovou, takže nepatří mezi dřeviny dlouhověké. Alej s průměrnou výškou stromů 19 - 20 m.
LÍPA EVROPSKÁ - TILIA X EUROPAEA
Původ: Tradiční evropský strom - pravděpodobně kříženec původních evropských lip, lípy srdčité (Tilia cordata) a lípy širokolisté (Tilia platyphyllos). Statné, 25 - 26 m vysoké stromy s průběžnými kmeny a vysoko nasazenou korunou. Listy velké se šikmou bází, na rubu zelené se zřetelnou žilnatinou.
hovor s přepisem řeči
+420 469 648 111, +420 469 648 147 