Rehabilitační odborný léčebný ústav poskytující navazující následnou léčebnou péči lůžkovou a zčásti i ambulantní.

Kazuistiky

František (2 roky 4 měsíce) přijat k rehabilitačnímu pobytu s doprovodem matky

Při příjmu dítě ležící, převalí se z bříška na záda přes oba boky, ze zad na bříško také, hlavičku v prostoru ovládá nedokonale, samostatně nesedí, neleze, je trvale zahleněno, užívá mukolytika, váží 7,3 kg, výška je 80 cm. Chlapec se předčasně narodil z dvoučetného těhotenství ve 32. týdnu.

V rámci příjmového pohovoru s matkou zjišťujeme, zda má informace a zkušenosti s bazální stimulací. Matka má povědomí, ale techniky nezná. Františka zařazujeme do péče, sepisujeme biografickou anamnézu. Ptáme se na doteky, které má rád. Dozvídáme se, že se rád chová, má rád hlazení po vlasech, po tváři. Co nemá rád, jsou doteky neznámých lidí. Informujeme se také o denním rytmu, chceme vědět, kdy cvičí, odpočívá, kdy a jak probíhá večerní koupel, jak František spí, kde usíná (zda v postýlce, zda chce být přikrytý, zda v rukou žmoulá plenu a na jiné další zvyklosti), jaká je oblíbená hračka. Dotazujeme se, jestli dítě nemá poruchu zraku, sluchu, zajímají nás oblíbené zvuky. Dozvídáme se, že ho uklidňuje zpěv matky, má rád slovní hříčky. Během rozhovoru s matkou je dítě veselé, dobře emočně laděné, brouká si.

• Vzhledem k trvalému zahlenění dítěte jsem se rozhodla zařadit Františka do bazálně stimulující péče, techniku masáž stimulující dýchání. Stimulaci jsem každodenně zařadila v čase ukončení rehabilitačních procedur, před uložením k odpolednímu spánku. Dále jsem prováděla celkovou zklidňující stimulaci, kdy se viditelně uvolnil a koupel si užíval. Poté jsem uložila Františka do postýlky do polohy hnízdo s využitím perličkových polohovacích válců. František byl v této poloze velmi spokojený, broukal si. Postupně se začaly uvolňovat i hleny a zjevně lépe dýchal. Zanedlouho byla vysazena i mukolytika. Matka si brzy techniky bazální stimulace osvojila a začala je používat v péči o Františka. Prováděla je několikrát denně. Při dalším rehabilitačním pobytu dítěte (s odstupem 5 měsíců) jsme se matky dotazovaly, zda pokračovala v bazální stimulaci také doma. Dle jejího sdělení je po návratu z Hamzovy léčebny prováděla a provádí stále. František se na masáž stimulující dýchání vyloženě těší, matka ji doplňuje zpěvem. Do denního režimu zařadila matka také zklidňující koupel a polohování. To, že rodiče bazální stimulaci žádají a chtějí být během pobytu zacvičeni, je důkazem toho, že „bazálka\" funguje.

Pacientka Dagmar byla přijata na lůžkové oddělení ošetřovatelské péče (LOOP) po cévní mozkové příhodě, pravostranné postižení.

Dle vyšetření klinického logopeda s obrazem globální afázie. Pacientka samostatně nechodí, pohybuje se pouze na mechanickém vozíku. Minimálně rozumí mluvenému slovu, orientuje se pouze podle intonace hlasu a gest druhé osoby. Nechápe smysl otázek a pokynů, nerozumí jim. Tato situace ji rozlaďuje, zlobí se na sebe i své okolí. Má problémy s usínáním, je celkově neklidná. Pacientka je zařazena do logopedické péče.

Z technik bazální stimulace využíváme masáž stimulující dýchání, po masáži ukládáme po polohy hnízdo.

• Po domluvě s rodinou přinesl manžel fotografie členů rodiny. Tyto fotografie nalepil na kartónový papír, nadepsal jmény lidí na fotografii. Pacientka s nimi velmi ráda pracuje, daří se jí je pojmenovat jmény jednotlivých členů rodiny. Opakovaně ukazuje na fotky, usmívá se a je spokojená.
• Každý večer provádíme před spaním masáž stimulující dýchání a zapolohujeme. Pacientka se očividně zklidnila, lépe usíná. Každý večer se paní Dagmar na masáž stimulující dýchání velmi těší, z této činnosti má již pravidelný „rituál\". Manžel byl před propuštěním pacientky do domácí péče opakovaně zaučen v provádění technik bazální stimulace, byly mu předány i edukační materiály.

Paní Jaroslavu jsme přijali ke třetímu pobytu v rehabilitačním oddělení pavilónu A. Pacientka je tři roky po operaci neurinomu s následným levostranným postižením končetin, nehybnost levé poloviny obličeje způsobuje její slovní projev nesrozumitelným.

Pacientka hned při příjmu na oddělení uvedla, že se na pobyt v našem pavilonu velmi těší, protože zná provoz oddělení, personál, procedury, vrací se do známého prostředí. Z jejích slov je zřejmé, že se na oddělení cítí bezpečně, jistě a chce si pobyt „užít a vychutnat\". Vždy (a to i minulé pobyty) provádíme mimo jiné procedury také orofaciální stimulaci z konceptu bazální stimulace. Ač nebyl výsledek stimulace objektivně viditelný, přesto chce paní Jaroslava pokračovat v bazální stimulaci i při tomto pobytu. Pacientka popisuje své pocity po stimulaci takto:„ jsem klidnější, dělá mi to moc dobře i na duši, když o mě někdo pečuje. Mám po stimulaci dojem, že mohu hýbat svaly na tváři i když vím, že to tak není, přesto si tuto proceduru náramně užívám.\"

• Podle výše uvedených informací je pacientka samozřejmě zařazena 5x týdně k provádění orofaciální stimulace. Na návrh klinického logopeda dále doplňujeme tejpování levé tváře. Tato technika je založena na principu lepení speciálních náplastí, to znamená, že v tomto případě se od levého koutku pomocí tří pruhů tejpovací náplasti zvedne a přichytí tvář s kožní řasou. Pacientka si vyloženě libuje, lépe mluví a jí.
• Paní Jaroslava si reálně uvědomuje, že k velkému zlepšení pravděpodobně nedojde, ovšem pro její psychickou pohodu je nesmírně důležité v orofaciální stimulaci pokračovat a provádět ji co nejčastěji to i v domácím prostředí.