Původ: Tradiční evropský strom - pravděpodobně kříženec původních evropských lip, lípy srdčité (Tilia cordata) a lípy širokolisté (Tilia platyphyllos). Statné, 25 - 26 m vysoké stromy s průběžnými kmeny a vysoko nasazenou korunou. Listy velké se šikmou bází, na rubu zelené se zřetelnou žilnatinou.
JAVOR KLEN - ACER PSEUDOPLATANUS 'ATROPURPUREUM'
Původ: Původní druh je přirozená dřevina středoevropských hor. Kultivar „Atropurpureum" je zahradní kultivar s nápadně nachovými ruby listů. Patří mezi nejkrásnější původní evropské stromy. Jeho vzhled je majestátní. Borka šupinovitá, tmavošedá, se světlejšími místy, v mnohém připomíná platan. Žlutozelené květy rozkvétají v dlouhých převislých latách, křídla dvounažek hruba 3 cm dlouhá spolu svírají zpravidla ostrý úhel. Strom vysoký 19 m.
LÍSKA TURECKÁ - CORYLUS COLURNA
Původ: Jihovýchodní Evropa. Má stromovitý vzrůst, výška 7 m. Plody - oříšky - jsou ukryté v dřípených punčoškách obalu, který obsahuje několik plodů.
SVITEL LATNATÝ - KOELREUTERIA PANICULATA
Původ: Dálný východ - střední Čína, Korea, Japonsko - pěstuje se od roku 1763. 10 m vysoký strom, kvete žlutě uprostřed léta. Plody jsou měchýřkovité tobolky.
HLOŠINA ÚZKOLISTÁ - ELAEAGNUS ANGUSTIFOLIA
Původ: Východní Středozemí přes Střední Asii po Čínu - pěstuje se od 16. století. Malý strom, výjimečně keř, který bývá označován jako „česká oliva". Koruna bývá nepravidelná, kmen často zakřivený. Opadavé listy jsou střídavě postavené, krátce řapíkaté, svrchu zelenošedé, na rubu stříbřitě plstnaté, suché plody sloužily středoasijským národům jako potravina (mlela se z nich mouka).
KORKOVNÍK AMURSKÝ - PHELLODENDRON AMURENSE
Původ: Severní Čína - Poamuří - pěstuje se od roku 1856. Opadavý listnatý strom se složenými lichozpeřenými listy a hrubou, korkovitou borkou. Plody - načernalé peckovice.
PAVLOVNIE PLSTNATÁ - PAULOWNIA TOMENTOSA
Původ: Jihovýchodní Asie (Čína). Již delší dobu s oblibou vysazována i v teplejších oblastech Evropy jako vyloženě dekorativní parkový strom. Kvete jako jírovec. Nápadné, velké a půvabné květy se v bohatých květenstvích objevují ještě před rašením listů, které začíná až koncem května. Silně vonné květy vytrvávají relativně krátce.
Původ: Severní Amerika, pěstuje se asi od roku 1700. 20 m vysoký opadavý strom s nápadnými členěnými trny na větvích i na kmeni, nápadné jsou i ploché, 20 - 40 cm dlouhé lusky. Forma „inermis" je beztrnná.
OŘEŠÁK ČERNÝ - JUGLANS NIGRA
Původ: Východní část Severní Ameriky - pěstuje se od roku 1686. 16 m vysoký strom s širokou korunou a mohutným kmenem. Opadavé střídavé lichozpeřené listy až 50 cm dlouhé. Dužnaté obaly na plodech jsou dosti tenké a brzy přisychají k ořechu, voní slabě citrónově. Jeho skořápka je velmi silná, vhodná ke zpracování na lidový šperk.
MAGNOLIE SOULANGEOVA - MAGNOLIA X SOULANGEANA
Původ: Zahradní kříženec vzniklý v roce 1820 (Magnolie denudata x liliiflora) ve školkách Francie. U nás od roku 1844. 6 m vysoký opadavý strom nápadný svými dekorativními květy, které rozkvétají ještě před olistěním stromu.
JEŘÁB MUK - SORBUS ARIA
Původ: Evropa - slunné lesy nebo houštiny. Vykazuje velké bohatství forem. Pro své plstnatě a vlnitě chlupaté listy je hojně vysazován podél silnic či dopravních tepen v otevřené krajině, protože váže prach. Drobné plody - malvice jsou v časném podzimu pro svou křiklavě červenou barvu ptáky a veverkami jen málo vyhledávány.
ŠTĚDŘENEC ODVISLÝ - LABURNUM ANAGYROIDES
Původ: Jižní a jihozápadní Evropa, pěstuje se od roku 1560. Statný keř nebo stromek s více kmínky, 5 - 8 m vysoký, často s převisajícími větvemi a nepravidelnou korunou. Ve všech částech jedovatý. Listy podobné jetelu obsahují alkaloid cytisin. V klinické toxikologii se uvádí případ úmrtí po požití tří semínek této dřeviny. Semínka jsou ukryta v lusku.
BUK AMERICKÝ - FAGUS GRANDIFOLIA
Původ: Kanada, roste od severovýchodu USA až po Floridu. Buk velkolistý či americký, jehož listy mají 9 - 14 párů postranních žilek ( kdežto buk lesní vykazuje 5-9 párů) se od buku lesního se liší nejen velikostí listu, ale i tvarem bukvic. Okraje listové čepele jsou jemně zoubkované.
hovor s přepisem řeči
+420 469 648 111, +420 469 648 147 