Rehabilitační odborný léčebný ústav poskytující navazující následnou léčebnou péči lůžkovou a zčásti i ambulantní.

Když před více než 130 lety přišel JUDr. Arnošt Emanuel Silva Tarouca do Průhonic, začal vedle přestavby zámku rozvíjet i svou vizi přírodně krajinářského parku; anglického, se dříve říkávalo, protože tehdejší tvůrci parku se shlédli v anglické, kulturní, zemědělské krajině. Byl to, jak se zdá, hlavní cíl jeho snažení a z jeho nápadů a práce těžíme dodneKdyž více než před sto lety přišel do Luže Dr. František Hamza (rodák ze mlýna na Jankovském potoce nedaleko Želiva), využil mimořádné polohy, příznivé nadmořské výšky a zcela čistého prostředí tohoto místa k založení pravděpodobně prvního léčebného ústavu pro tuberkulosní a skrofulosní děti v Evropě. Příjemného prostředí využíval především k terapii, léčení stravou, pohybem, pobytem na čistém vzduchu a slunci v pískových koupelích. Od roku 1901 také vedle stavby prvních budov léčebného ústavu rozvíjel i svou vizi: Zasadit léčebné zařízení právě do přírodně krajinářského parku a zpříjemnit tak svým pacientům pobyt a léčbu, ba co víc – využít park k terapii, jako jednu z léčebných metod.
Oba pánové (Tarouca i Hamza) měli šťastnou ruku při volbě svých nejdůležitějších pomocníků, zahradníků – alespoň pokud jde o oba parky. Stejně šťastnou ji měli i při výběru dřevin. Zatímco Průhonický park byl prestižní záležitostí a měl možnosti výběru dřevin téměř neomezené, byl park pod Košumberkem odkázán z jisté části i jen na náhodný výběr. Přesto se podařilo v krátké době po založení léčebny v Luži vybudovat park, který si nezadá s žádným proslulejším arboretem, a to jak do sadových úprav a řešení prostoru, tak co do sortimentu dřevin. Snad i proto bylo Hamzovo arboretum, jak se dnes zdejšímu parku říká, přijato do Unie botanických zahrad ČR.